Historie Internetu
Historie samotného Internetu sahá až do poloviny dvacátého století a to konkrétně do roku 1945, kdy v červnovém vydání amerického časopisu The Athlantic Monthly uveřejnil americký vědec Vannevar Bush (1890-1974) článek , kAs We May Thinkterý je považován za jeden ze základních kamenů informační vědy. V práci definoval tzv. Memex, což bylo zařízení sloužící ke zvětšení lidské paměti pro uložení a následném vyhledávání informací. Mělo fungovat podobně jako lidský mozek, který si ukládá a vyvolává data pomocí asociací. Zde je vidět nápadná podobnost s počítači a je zajímavé, že tato definice přišla mnoho let před tím, než byly skutečné počítače vynalezeny a použity. Představa Memexu byla jen abstraktní, nikdy nebyla fyzicky realizována.
Pravým impulsem k odstartování výzkumu v počítačových a hlavně síťových komunikacích je rok 1957, kdy Rusko vypustilo první družici obíhající Zemi – Sputnik. USA se tímto krokem cítily ohroženy a proto založili v roce 1962 organizaci zabývající se speciálním výzkumem s názvem Advanced Research Projects Agency (ARPA), jejímž hlavním úkolem bylo z počátku zajistit, aby síť armádních počítačů v USA zůstala v provozu i v případě, že její část bude vyřazena z provozu. Výsledkem byla na tu dobu unikátní počítačová síť bez centrálního uzlu.
O rok později, v roce 1963, americký sociolog, filosof a průkopník informačních technologií Theodor Holm Nelson (narozen 1937) poprvé definoval pojem hypertext. Cílem bylo vytvořit počítače dostupné běžným lidem a jeho heslem bylo, cituji: Uživatelské prostředí by mělo být tak jednoduché, že začátečník v nouzi mu porozumí během deseti sekund.
V roce 1968 byla vytvořena a instalována v Národní výzkumné laboratoři ve Velké Británii první počítačová síť, která v té době nepřekročila hranice budovy. Důležitým milníkem je datum 29. října 1969, kdy byla spuštěna v Americe experimentální síť ARPANET, která dostala název podle organizace ARPA zmíněné výše. Tato síť byla omezena jen k vojenským a vládním účelům a spojovala 4 univerzity v USA – CLA (University of California Los Angeles), SRI (Stanford Research Institute), UCSB (University of California Santa Barbara) a University of Utah. Tato síť byla financována vládou a zpočátku ani nelákala firmy ke komerčnímu využití, protože nikdo neviděl způsob, jak ji využít k podnikání. Toto je zřejmé i z toho, že v roce 1984 bylo k této síti připojeno pouhých 1000 počítačů.
S rozvojem sítě rostly i požadavky na vznik nových norem a programů a tak v roce 1971 vymyslel a implementoval americký programátor Ray Tomlinson (nar. 1941) e-mailový program pro síť ARPANET. Zajímavé je, že e-maily tvořily do roku 1973 až 75% provozu v síti ARPANET. Po tomto roce již došlo k propojení USA a Evropy, konkrétně Norska a později Velké Británie a došlo také k definici protokolu FTP určenému k přenosu souborů. V roce 1977 byla definována hlasová komunikace, která ovšem díky technickým nedostatkům v síti ARPANET nebyla nikdy realizována.
Ve vývoji Internetu se stal důležitý rok 1983, kdy se z ARPANETu oddělila vojenská síť MILNET (anglicky MILitary NET – vojenská síť), ale hlavně se přestal používat protokol NCP a přešlo se na dodnes používanou rodinu protokolů TCP/IP. Stále více se začaly rozšiřovat lokální sítě a ARPANET se stal postupně jen páteřní sítí a v roce 1990 ARPANET zaniká a jeho roli přebírá síť NSFNET (anglicky National Science Foundation NETwork).
Ještě před zánikem ARPANETu se v roce 1989 Angličan Tim Bernes-Lee (narozen 1955) a Belgičan Robert Cailliau (narozen 1947) vrátili k myšlence hypertextových dokumentů navržené již v třicátých letech panem Nelsonem.
Oba pánové pracovali ve švýcarských laboratořích CERN a původně měly být hypertextové dokumenty, tedy dokumenty obsahující odkazy na jiné dokumenty umístěné kdekoli na síti, použity jen pro vnitřní potřebu CERNu, ale později se rozšířila až do podoby dnešního WorldWideWebu (WWW). První webové stránky byly spuštěny 6. srpna 1991 na adrese http://info.cern.ch, což jsou domovské stránky CERNu. Jak takové stránky vypadaly můžete vidět na Obr. 30. Je vidět, že to byl pouze jednoduchý dokument s hypertextovými odkazy, které sloužily k seznámení s HTML a jeho možnostmi.
V roce 1992 se k dokumentům začínají přidávat i obrázky. První webový prohlížeč se jmenoval WorldWideWeb a byl zároveň i editorem webových stránek. Byl nahrazen prohlížečem Nexus. Rok 1992 je považován jako start komerčního využití Internetu, kterému pomohlo také masové rozšíření počítačů. National Science Foundation povolila připojení komerčních subjektů a v tomto roce byl k Internetu připojen také Bílý dům.
13. února 1992 byl k Internetu připojena také Česká republika a to konkrétně budova ČVUT v Praze-Dejvicích.
V roce 1993 začíná vývoj grafického internetového prohlížeče Mosaic společností Mosaic Communications, později přejmenovanou na Netscape Communications. Následující roky jsou především ve znamení bleskového rozvoje Internetu a hlavně počtu připojených uživatelů. Za zmínku stojí rok 1999, kdy vzniká služba Napster, která se svého času stala fenoménem. Spočívala v online peer-to-peer sdílení především hudby ve formátu MP3. Vymyslel ji Američan Shawn Fanning (narozen 1980) a její vznik byl podnětem k první regulaci Internetu. Tím, že vymyslel službu, kde si uživatelé sdíleli a stahovali hudbu přes Internet zdarma, začaly mizet příjmy vydavatelům a začalo tažení těchto společností k jeho zakázání. Nakonec se jim to podařilo a od července 2001 je služba nedostupná. Napster byl ale v podstatě startovacím impulsem k využití Internetu k pirátským účelům.
Poslední léta jsou především ve znamení vzniku nových technologií, zvyšování pokrytí Internetem a rychlostí připojení. Finsko se stalo v roce 2010 první zemí, kde mají lidé podle zákona nárok mít přístup na Internet.